Indikátor 3(A): Mají lidé s duševním postižením přístup k mainstreamovému vzdělávání? Je inkluzivní a odpovídá jejich individuálním potřebám?

Závěr: 

Ne. Většina lidí s duševním postižením je nadále vzdělávána v segregovaných speciálních školách a česká vláda neposkytuje přiměřené úpravy dětem s duševním postižením pro přístup k mainstreamovému vzdělání. 

Vysvětlení:

Podle českého školského zákona má každá osoba právo na rovný přístup ke vzdělání, přičemž musí být zohledněny potřeby každého dítěte.^[46] Přesto školský zákon nestanovuje, že veřejné vzdělávání má být inkluzivní, a místo toho se zakládá na modelu nazvaném ‘individuální integrace’. Tento model nezbytně neznamená integraci dětí s postižením do běžného vzdělávacího systému, ale může znamenat ‘integraci’ dětí s postižením ve speciálních třídách nebo školách pro děti s různými typy postižení.^[47]

Nevládní neziskové organizace (dále NNO) předložily Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením alternativní zprávu s informacemi o naplňování CRDP ze strany České republiky. Zjistily, že děti s postižením jsou nadále vzdělávány v segregovaném prostředí mimo běžných škol.[48] Stejné obavy nedávno vyjádřil i Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva, který přijal závěrečná doporučení pro Českou republiku v červnu 2014.[49] Výbor konstatoval znepokojení, že děti s postižením jsou stále vzdělávané v oddělených školách navzdory implementaci Akčního plánu 2010–2014 pro osoby se zdravotním postižením.[50]

Dětem s duševním postižením nejsou poskytovány přiměřené úpravy (viz rejstřík) k zajištění přístupu k běžnému vzdělávacímu prostředí.[51] Polovina celkového počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami byla ‘individuálně integrována’ do systému běžného školství.[52] Přesto český vzdělávací systém ani učební a vzdělávací metody používané učiteli nezakotvuje princip inkluze.[53] Školy si mohou vybrat, zda děti s postižením začlenit, ale většinou jde o jejich zvážení a integraci mohou odmítnout, jestliže nemůže být poskytnuta adekvátní asistence nebo je-li kapacita školy naplněna.[54]

Zákon neupravuje právo na odvolání pro rodiče dětí s postižením, kterým byl odepřen přístup k běžnému vzdělávání nebo podpoře.[55] Mainstreamové školy nemají zajištěno dostatečné financování na to, aby poskytly dětem s postižením podporu s cílem je začlenit.[56] Velmi často samy rodiny nesou břemeno poskytování asistence podle potřeb dítěte.[57]