Indikátor 3(A): Mají lidé s duševním postižením přístup k mainstreamovému vzdělávání? Je inkluzivní a odpovídá jejich individuálním potřebám?

Czech

Závěr: 

Ne. Většina lidí s duševním postižením je nadále vzdělávána v segregovaných speciálních školách a česká vláda neposkytuje přiměřené úpravy dětem s duševním postižením pro přístup k mainstreamovému vzdělání. 

Vysvětlení:

Podle českého školského zákona má každá osoba právo na rovný přístup ke vzdělání, přičemž musí být zohledněny potřeby každého dítěte.[46] Přesto školský zákon nestanovuje, že veřejné vzdělávání má být inkluzivní, a místo toho se zakládá na modelu nazvaném ‘individuální integrace’. Tento model nezbytně neznamená integraci dětí s postižením do běžného vzdělávacího systému, ale může znamenat ‘integraci’ dětí s postižením ve speciálních třídách nebo školách pro děti s různými typy postižení.[47]

Nevládní neziskové organizace (dále NNO) předložily Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením alternativní zprávu s informacemi o naplňování CRDP ze strany České republiky. Zjistily, že děti s postižením jsou nadále vzdělávány v segregovaném prostředí mimo běžných škol.[48] Stejné obavy nedávno vyjádřil i Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva, který přijal závěrečná doporučení pro Českou republiku v červnu 2014.[49] Výbor konstatoval znepokojení, že děti s postižením jsou stále vzdělávané v oddělených školách navzdory implementaci Akčního plánu 2010–2014 pro osoby se zdravotním postižením.[50]

Dětem s duševním postižením nejsou poskytovány přiměřené úpravy (viz rejstřík) k zajištění přístupu k běžnému vzdělávacímu prostředí.[51] Polovina celkového počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami byla ‘individuálně integrována’ do systému běžného školství.[52] Přesto český vzdělávací systém ani učební a vzdělávací metody používané učiteli nezakotvuje princip inkluze.[53] Školy si mohou vybrat, zda děti s postižením začlenit, ale většinou jde o jejich zvážení a integraci mohou odmítnout, jestliže nemůže být poskytnuta adekvátní asistence nebo je-li kapacita školy naplněna.[54]

Zákon neupravuje právo na odvolání pro rodiče dětí s postižením, kterým byl odepřen přístup k běžnému vzdělávání nebo podpoře.[55] Mainstreamové školy nemají zajištěno dostatečné financování na to, aby poskytly dětem s postižením podporu s cílem je začlenit.[56] Velmi často samy rodiny nesou břemeno poskytování asistence podle potřeb dítěte.[57]

 

 

 


[46] § 2 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., Školský zákon.

[47] § 3 odst. 4  nařízení č. 73/2005; § 3 odst. 2 písm. b) nařízení č. 73/2005.

[48] Alternativní zpráva pro VýborOSN pro práva osob se zdravotním postižením, Česká republika, listopad 2011, s. 31, dostupná na: http://www.fimitic.org/sites/default/files/SHADOW_REPORT_EN.PDF (poslední přístup: 23. 9. 2014).

[49] Výbor OSN pro hospodářské, sociální a kulturní práva, závěrečná doporučení, Česká republika, E/C.12/CZE/CO/2, 23. 6. 2014.

[50] Tamtéž, odst. 19.

[51] Alternativní zpráva pro komisi VýborUN OSN o pro právaech osob se zdravotním postižením, Česká republika, listopad 2011, s. 32.

[52] Tamtéž, s. 31.

[53] Tamtéž, s. 32.

[54] Tamtéž.

[55] Pro právní analýzu veřejné ochránkyně práv na toto téma viz

http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/projekt_ESF/Diskriminace_ve_vzdelani/Asistent_pedagoga_jako_tzv.__primerene_usporadani_.pdf  (poslední přístup: 23. 9. 2014).

[56] Šiška, Fundamental Rights situation of persons with mental health problems and persons with intellectual disabilities: desk report Czech Republic, s. 13.

[57] Tamtéž.

 

RSS Find us on facebook MDAC is on Twitter Company profile of MDAC on LinkedIn MDAC youtube channel Google plus close