6(B)(viii).Psychiatrická léčebna Lnáře

Ředitel Psychiatrické léčebny Lnáře monitorovacímu týmu sdělil, že personál používá omezovací prostředky zřídka a že jedno ze čtyř nemocničních klecových lůžek, kurty nebo svěrací kazajka, jsou používány pouze „v extrémních případech“. Klecová lůžka jsou „nejhumánnější forma omezovacího prostředku“, řekl, protože „osoba se v něm může volně pohybovat.“ Pacienti, kteří jsou „akutní psychotičtí pacienti, kteří útočí na ostatní pacienty nebo se sebepoškozují“, mohou být umístěni do klecového lůžka na dobu až 24 hodin. Pokud agrese přetrvává, je pacient převezen do Psychiatrické léčebny Dobřany.

Další skupina uživatelů klecových lůžek jsou pacienti s demencí, kteří jsou zavíráni do klecového lůžka během noci, pokud jsou neklidní. Ředitel řekl týmu MDAC, že starší ženy se dokážou „vyplést“ a dostat se ven. Lékaři vždy údajně autorizovali použití klecového lůžka a jakékoli jeho použití na dobrovolném pacientovi je nahlášeno soudu podle ustanovení občanského soudního řádu. Sloužící sestra řekla, že klecová lůžka jsou obvykle používána jako běžná lůžka a jsou neuzamčena, a dodala, že je sestrou již 30 let a klecová lůžka považuje za „trochu zastaralá“.

Na jednotce pro starší pacienty monitorovací tým MDAC viděl pokoj se šesti lůžky, z nichž jedno – klecové lůžko – nebylo v dané době používáno. Ostatní lůžka na této jednotce měla hrazení, aby pacienti nevypadli ven. Některá z těchto lůžek měla hrazdu (jako popruh na držení v tramvaji), kterou si pacienti pomáhali, když si chtěli sednout a/nebo vstát z postele. Týmu byl rovněž ukázán pokoj se 4 lůžky – jedno z nich bylo klecové lůžko, které mělo přední stranu otevřenou. Pokoj byl plně obsazen staršími pacienty, kteří po obědě spali, obsazeno bylo i otevřené klecové lůžko.