5(F)(i). Mučení a špatné zacházení
ECHR a CAT zakazují mučení a jiné formy špatného zacházení.41 Evropský soud pro lidská práva v roce 2012 odsoudil Českou Republiku za porušení zákazu nelidského a ponižujícího zacházení v případě muže, který strávil minimálně 3 hodiny zbytečně připoután koženými kurty z důvodu své duševní poruchy.42
CAT definuje špatné zacházení jako „jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, které není mučením […], pokud takovýto čin byl spáchán veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření, z jejich zmocnění nebo s jejich souhlasem.”43
CRPD představovala globální posun směrem od lékařského modelu zvládání a péče o lidi s postižením. Tato úmluva vyžaduje, aby stát v právní úpravě garantoval lidská práva, včetně práva na zdraví a autonomii a uznání rovnosti před zákonem. CRPD podobně jako CAT obsahuje absolutní zákaz mučení nebo krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání vůči všem osobám s postižením.44
Lukášovi Burešovi bylo v únoru roku 2007 22 let, když se omylem předávkoval léky, které mu předepsal psychiatr.
Lukáš Bureš Photo: © MDAC
Byl předveden na policii do záchytné stanice, kde byl okamžitě připoután kurty k lůžku, i přes to, že nepředstavoval nebezpečí pro své okolí. Jak dlouho zůstal připoutaný je tématem diskuze mezi panem Burešem a českou vládou, ale minimálně tři hodiny zůstal v noci kurtovaný, což mělo za následek fyzická zranění na zápěstích. Pro pana Bureše to bylo velmi traumatizující, protože hrál na cello.
Jakmile odešel z léčebny, podal pan Bureš trestní oznámení za špatné zacházení. I přes jasné důkazy, že zde neexistovalo žádné ospravedlnění pro použití kurtů, rozhodl státní zástupce o zastavení trestního řízení a nikdo nebyl shledán trestně zodpovědný.
Evropský soud pro lidská práva jednohlasně rozhodl, že jak samotné používání omezovacího prostředku, tak i nedostatečné vyšetření trestního činu bylo porušením článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech. V ostře formulované výtce vládě soud uvedl, že „má za to, že používání omezovacích prostředků je vážným opatřením, které musí vždy být odůvodněno tím bezprostředně hrozícímu nebezpečí pro pacienta nebo jeho okolí a musí být přiměřené. Pouhý neklid proto nemůže být důvodem k připoutání člověka k lůžku na skoro dvě hodiny.“ Soud dále kritizoval léčebnu, že se nezkoušela žádná méně omezující opatření a že, „kurty se používali jako rutina.“
Soud stejně tak kritizoval rozhodnutí státního zástupce ukončit trestní stíhání, čímž podle soudu Česká Republika porušila povinnost poskytnout efektivní ochranu před porušením, článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, hlavně ve světle zjištění, že „použití omezovacích pout na stěžovateli bylo činem úmyslným, který vedl k nelidskému a ponižujícímu zacházení.“
Soud přiznal panu Burešovi 20 000 Eur jako odškodnění za porušení jeho práv a duševní a fyzické strádání.
Zvláštní zpravodaj OSN vyzývá vlády, aby zakázaly používání omezovacích prostředků a izolace.
Juan E. Mendez UN Special Rapporteur on Torture - Photo: UN Photo/Jean-Marc Ferre
“Již v minulosti bylo řečeno, že neexistuje terapeutický důvod pro používání izolačních místností a dlouhodobého omezování osob s postižením v psychiatrických zařízeních; neboť dlouhodobá izolace a používání omezovacích prostředků se mohou rovnat mučení a špatnému zacházení. Zvláštní zpravodaj se také již zabýval problémem izolačních místností a prohlásil, že zavírání lidí s duševním postižením do izolačních místností na jakoukoliv dobu je kruté, nelidské a ponižující. Ba, co víc, jakékoliv používání omezovacích prostředků na lidi s duševními poruchami, i když jen na krátkou dobu, se může rovnat mučení a špatnému zacházení. Je nezbytné, aby došlo k absolutnímu zákazu všech omezovacích prostředků a léčby bez souhlasu, včetně donucení a zavírání lidí s mentálním a duševním postižením do izolace. Toto musí platit na všech místech, kde jsou lidé zbaveni osobní svobody, včetně psychiatrických institucí a zařízení sociální péče. V prostředí, kde je pacient bezmocný a je s ním zacházeno hrubě, může docházet k dalšímu nekonvenčnímu zacházení, jako je nucená medikace a použití elektrošoků.“
Juan E. Méndez, Zpráva zvláštního zpravodaje pro mučení a jiné hrubé, nelidské a ponižující zacházení nebo trest, (United Nations: UN doc A/HRC/22/53, 1. února 2013)
CRPD inspirovala speciálního zpravodaje OSN pro mučení, aby přehodnotil svůj rámec mučení ve vztahu k osobám s postižením. Vyjádřil znepokojení nad nedostatkem souhlasu při zacházení s lidmi se zdravotním postižením.45 Podle jeho názoru, špatné fyzické podmínky a izolace se můžou rovnat krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání, dokonce i mučení.46 V roce 2013 řekl, že je neakceptovatelné, aby právní řád dovoloval bez souhlasu nutit pacienty k léčbě.46 In 2013 he voiced his opinion that it is unacceptable for laws to permit doctors to force mental health treatment when the patient refuses to consent to such treatment.
The CRPD sets out a number of specific requirements, all of which are relevant to this report.
41 ECHR zakazuje mučení a nelidské či ponižující zacházení nebo trest v článku 3, 1 CAT, kde se definuje mučení jako “jakýkoliv čin, který způsobuje bolest nebo utrpení, jak fyzické, tak duševní a je záměrně užito na osobě z důvodů jako nepodání informací svých nebo třetí osoby, či víry, trestu za čin, který on nebo třetí osoba spáchala nebo podezření ze spáchání činu, nebo zastrašení či omezování jeho nebo třetí osoby nebo z jakéhokoliv důvodu jakékoliv diskriminace, pokud se použije bolest či utrpení a je podněcováno se souhlasem veřejné úřední osoby nebo jinou osobou, zastupující jinou úřední moc. Nezahrnuje to pouze bolest nebo utrpení vyplývající z tohoto, ale i související s právními sankcemi.”
42 Bureš v. Česká republika, Žádost č. 37679/08, rozhodnutí z 18. října 2012.
43 CAT, Article 16.
44 CRPD, Article 15.
45 Juan E. Méndez, Interim report of the Special Rapporteur on torture and other cruel, inhuman or degrading treatment or punishment (A/66/268, 5 August 2011), and Juan E Méndez, Report of the Special Rapporteur on Torture and Other Cruel, Inhuman or Degrading Treatment or Punishment, (United Nations: UN doc A/HRC/22/53, 1 February 2013).
46 Juan E. Méndez, Interim report of the Special Rapporteur on torture and other cruel, inhuman or degrading treatment or punishment , (A/66/268, 5 August 2011). He also found that the use of solitary confinement increases the risk that acts of torture and other cruel, inhuman or degrading treatment or punishment will go undetected and unchallenged.